Ad: „MMR způsobuje autismus! Potvrzeno soudem? Ne“

23.02.2015 07:37

Analytik médií a expert na marketingovou komunikaci 

 

    V článku MMR způsobuje autismus! Potvrzení soudem? Ne se nám autor článku (Pavel Tucna Vlašánek) snažil argumentačně vyvrátit „fámu“, která se stále častěji a razantněji ozývá v řadách nejen laické veřejnosti, ale i v odborných kruzích, a to že existuje vztah, souvislost mezi vakcinací — v tomto případě MMR — a autismem. Zcela cíleně mluvím o „vztahu“, ne o příčině. Odvolávání se na nedostatek důkazů o kauzalitě je jedním z argumentů, kterým se často zaštitují zastánci očkování v souvislosti s postvakcinačním poškozením. Ano, je třeba si uvědomit, že příčinnou souvislost — existenci vztahu kauzality, — je možné ve vědě dokázat jen jedním jediným způsobem, a to experimentem. Všechny ostatní způsoby vědeckého zkoumání nám neposkytují dostatek důkazů na to, abychom mluvili o příčinné souvislosti.

ilustrační obrázek: paragraf složený z dvou zkroucených injekčních stříkaček    Ale… věda zná i jiné možnosti zkoumání — a jiné vztahy mezi proměnnými, — a to například korelace. Při korelacích nemluvíme o příčinných souvislostech, ale vyjadřujeme těsnost vztahu, čili do jaké míry spolu dva jevy souvisí, tedy např. jak úzce souvisí vakcinace a postvakcinační poškození. Nemluvíme o příčině, ale mluvíme o tom, že určité jevy se vyskytují současně — existuje mezi nimi (více nebo méně) těsný vztah. To vyjadřuje korelace, konkrétně korelační koeficient. A tento korelační koeficient — po jeho další jednoduché statistické analýze ve formě regrese — nám umožňuje dokonce predikovat (s větší či menší mírou přesnosti), jaká je pravděpodobnost, že pokud se vyskytne jev A (např. očkování), vyskytne se i jev B (např. postvakcinační poškození).

    Proto odvolávání se na nedostatek důkazů kauzality (A je příčinou B) je jen úhybný manévr těch, kteří se chtějí vyhnout jiným vědeckým metodám zkoumání vztahu očkování a postvakcinační poškození. Protože pro lékařskou a vědeckou komunitu by byla dostatečným důkazem na radikální opatrnost a především důvodem pro další zkoumání očkování a jeho následků již existence vztahu (vztah korelace) — současného výskytu obou jevů. A tento vztah korelace — na rozdíl od experimentální metody, která z etických důvodů není v tomto případě možná, — by bylo možné zkoumat celkem neproblematické.

    Ale vraťme se k článku a podívejme se na celý problém z jiné argumentační perspektivy. Nezabývejme se dále problémem kauzality vs. korelace. Vycházejme z předpokladů, které sám autor nepopírá a na základě kterých argumentuje. Jednou z nich je výrok, že:

„Soud… nepotvrdil příčinnou souvislost mezi vakcínou MMR a autismem.“

    Ano, nepotvrdil, ale soud zároveň uznal, že předmětná vakcína výrazně poškodila mozek daného dítěte — způsobila vážnou encefalopatii — což je výraz pro blíže nespecifikované poškození mozku — a v tomto případě velmi signifikantní (objektivně potvrzený) — s trvalými následky. To je objektivní, soudem potvrzený fakt. A proto soud uznal několika stotisícové odškodnění oběti. To je také fakt.

    Autismus je soubor symptomů, které — pokud se vyskytují společně, — tak se dané reálné poškození mozku u daného člověka nazve „autismem“.

    Tento soubor příznaků, nazvaný „autismus“ je konstrukt — diagnóza — a jako všechny diagnózy, je to konstrukt vytvořený lidmi, převážně lékaři. Takto jsou, ostatně, vytvořené i všechny další diagnózy — psychiatrické i somatické. Je to věcí dohody, není to nic jiného, než společenský úzus — je to nálepka. Nálepka, vytvořená autoritami, které v dané společnosti disponují mocí, která jim umožňuje definovat a pojmenovat realitu. O tom píše nádherně, srozumitelně a neopakovatelně Foucault (Michel Foucault: http://cs.wikipedia.org/wiki/Michel_Foucault/ — pozn. překl.)

    Mohli bychom to nazvat i zcela jinak, například Černý Petr. Nebo tomu dát jiný název, nálepku, zda ponechat „nespecifikované poškození mozku“. To ale nijak nesnižuje jeho důsledky. Název, jakým nazveme určité poškození, nijak nezmenšuje závažnost jeho důsledků, utrpení pro život jejich nositele, stejně jako jejich závažnost pro rodiny, které takové dítě vychovávají. Proto spor ve smyslu „zda očkování způsobuje autismus“ nebo ne, je jen hra se slovy. Klíčovým je fakt, že k poškození mozku došlo a že toto poškození má pro život člověka devastující následky.

    Proto je nejen irelevantní ale i cynické debatovat o tom, zda jde nebo nejde o „autismus“, zda očkování způsobuje nebo nezpůsobuje „autismus“. Nebo způsobuje „jen“ „nespecifické poškození mozku“, což uznal americký soud, a proto oběť odškodnil. Způsob takové argumentace — „očkování nezpůsobuje autismus“ — donekonečna používají a opakují pro-vakcinační autority. Ještě jednou: je úplně jedno, jak dané poškození nazveme. Důležité jsou jeho důsledky pro život člověka.

    Jednou z efektivních strategií argumentace je argumentace důsledky, následky. Zkusme se podívat na tento konkrétní případ z tohoto pohledu. A přezkoumat závěry a jejich důsledky, které z nich plynou. Takže prozkoumejme obě hypotézy z tohoto pohledu — z pohledu důsledků, a to:

  1. Očkování způsobuje encefalopatii — což bylo uznáno americkým soudem, proto byla oběť odškodněna.
  2. Očkování způsobuje autismus — což se neprokázalo, americký soud to neuznal.

    Hypotéza A:

  1. byla aplikovaná MMR vakcína na zdravé dítě,
  2. následkem MMR vakcinace byla encefalopatie (uznána soudem),
  3. následkem této encefalopatie je nevratné poškození mozku a trvalá a radikálně snížená kvalita života a odkázanost na něčí doživotní péči,
  4. závěrem je: že MMR je/byl neuvážený a poškozující zásah, protože má/měl za následek trvalé poškození zdraví a života a odkázanost na něčí péči.

    A teď totéž udělejme (hypoteticky) s autismem:

    Hypotéza B:

  1. byla aplikovaná MMR vakcína na zdravé dítě,
  2. následkem MMR vakcinace byl soubor příznaků nazván jako „autismus“,
  3. následkem tohoto poškození je autismus — nevratné poškození mozku a trvalá a radikálně snížená kvalita života a odkázanost na něčí doživotní péči,
  4. závěrem je: že MMR je/byl neuvážený a poškozující zásah, protože má/měl za následek trvalé poškození zdraví a života a odkázanost na něčí péči.

    Kde je rozdíl? Jakou roli v tomto hraje dána nálepka „autismus“: její přítomnost nebo její absence? Žádnou. Žádnou pro rodiče, žádnou pro oběť. A nehrála by žádnou ani pro pisatele daného blogu, pokud by si toto argumentační cvičení sám vyzkoušel.

    Zásadní roli zde hraje vakcína MMR, protože ta se vyskytuje v obou případech a ta je přítomna v obou alternativách jako klíčový faktor způsobující stejné důsledky.

    Nebo si pisatel blogu myslí, že tím, že pokud něco není nějak „pojmenované“, tak to změní důsledky daného faktu? Důsledky pro život dané oběti? V jakém smyslu?

    A teď argumentace „Cui bono?“: Kdo z toho má užitek? Pro koho to bude dobré? Pro koho má význam nazvat nebo nenazval dané poškození autismem?

    Pro rodiče, pro oběť — zjevně ne, jak to vyplynulo z výše řečeného. Rodičům a oběti je vcelku jedno, jak se dané poškození mozku nazývá, jakou „nálepku“ tomuto poškození společnost dá. Pro rodiče daného děťátka a pro dalších jiných, kterých se toto týká, je úplně jedno, jak se tato jejich doživotní mizérie nazve.

    Jednu významnou roli tato nálepka přece jen hraje, jeden významný rozdíl v důsledcích má. A to pro americké soudnictví, které je založeno na precedenční — uznání autismu by znamenalo, že všechny podobné případy od tohoto jednoho prvního rozhodnutí, by musely být rozhodnuto stejně. A to by znamenalo kýla, kterou by si legislativa, stát nemohl, nemůže dovolit. Protože incidence autismu zaznamenala takový nárůst, že autismus se stal předmětem veřejné debaty. A uznání příčinné souvislosti mezi ním a vakcinací by otevřelo cestu k pravděpodobně tisícům soudních sporů, což by mohlo mít likvidační následky nejen pro mnohé farmaceutické firmy, ale znamenalo by to obrovské komplikace a výdaje i pro samotný stát, a to ve formě miliardových odškodněni.

    Pro toto byl výrok soudu takový, jaký byl: encefalopatie, ale ne autismus. Odškodnění, ale nepřiznání nálepky „autismu“. To je jediný jiný důsledek absence resp. přítomnosti dané „nálepky“. Nic jiného.

    Proto se prosím už konečně přestaňme hrát se slovy a donekonečna se ohánět frází, že:

„Souvislost mezi autismem a očkováním nebyla prokázána.“

    To, co prokázáno bylo, je souvislost mezi očkováním a změnami v mozku — jeho poškozením. To je klíčové. Ne nálepka, kterou si pro toto poškození vymyslíme.

 

    [Pozn. překl.: k tomu viz článek „Očkovací skandál: Soud potichu potvrdil autismus z MMR vakcíny“]