Detoxikace od hliníku (výňatky z knih prof. Strunecké)

03.03.2016 11:53

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

 

Odstraňování hliníku z lidského těla – chelatace
(z knihy Doba jedová 2)

obálka knihy Doba jedová 2    Lidé se proto ptají, zda a jak je možné zbavovat tělo nadbytečného nebo spíše nežádoucího hliníku. Jedná se o hledání látek, které mají schopnost navázat volné reaktivní ionty hliníku, což nazýváme chelatací. Důležité je, aby takto navázané komplexy byly z těla odstraněny. Taková detoxikace těla od iontů hliníku se může provádět za pomoci různých chemických látek, z nichž nejznámější a nejstarší je desferrioxamin (DFO). Jeho užití při intoxikacích však patří do rukou odborníků. Laika jistě bude zajímat, že vynikající chelatační a tím detoxikační účinky vůči hliníku má žluté koření kurkuma (více v kapitole 14), křemík v podobě potravinových doplňků[1] nebo minerální vody s křemičitany.

    U laboratorních potkanů se zjistilo, že poločas (doba, za kterou se vyloučí polovina množství) hliníku v mozku, je 150 dnů. Podání DFO ho snížilo na 55 dnů. Tato studie je velmi důležitá i proto, že ukazuje, že hliník lze z mozku odstranit i přes hematoencefalickou bariéru. Ve studiích, kde byl DFO podán lidským dobrovolníkům společně s radioaktivně značeným izotopem 26Al, byl hliník vyloučen ledvinami v průběhu několika dnů, avšak v kostech byl poločas stanoven na 50 let.[2]

 

Co pomáhá při odstraňování hliníku z těla
(z knihy Jak přežít dobu jedovou?)

obálka knihy Jak přežít dobu jedovou?    Při podezření na intoxikace hliníkem nebo jako prevenci před očkováním i po něm doporučují odborníci na problematiku hliníku pít minerálky s křemičitany. Sloučeniny s křemíkem snižují vstřebávání hliníku ve střevech a zvyšují jeho vylučování ledvinami.[1][3][4]

    Větší množství křemíku obsahují rostlinné produkty, jako jsou rýže, zvláště hnědá a neleštěná (slupky rýže obsahují až 20 % křemíku v sušině), dále kořen červené řepy, cibule, kukuřice, brambory, ječmen, oves, celozrnná pšenice. Dalšími plodinami bohatými na křemík, které se používají v bylinné terapii, jsou přeslička rolní (Equisetum arvense), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), konopice pýřitá (Galeopsis pubescens) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis).[5] Vydatným zdrojem křemíku jsou i mořské řasy, jako je kelp, dulse, wakame nebo spirulina.

    V mnoha studiích se opakovaně prokazuje, že velmi účinně odstraňuje hliník z těla kurkumin, který je součástí koření kurkuma. Kurkumin brání zejména neurotoxickým účinkům hliníku.

    Indičtí badatelé v laboratoři neurobiologie v New Delhi podávali kurkumin laboratorním potkanům, u kterých studovali vliv dlouhodobě podávaného hliníku ve vodě po dobu 6 měsíců. Kurkumin podávali zvířatům v dávkách 30 mg/kg/den. Zjistili, že kurkumin výrazně omezil biochemické, behaviorální i histologické změny v mozku, které pozorovali jak u mladých, tak u starých potkanů. Tato rozsáhlá studie rovněž prokázala, že kurkumin proniká přes hemato-encefalickou bariéru do mozku a že má významný podíl na prevenci neurotoxických změn, které vyvolává hliník.[6] Ochranný účinek kurkuminu před poškozením kognitivních schopností a před oxidativním stresem potvrdili i farmakologové z Paňdžábu v Indii.[7] Laboratorním potkanům podávali 100 mg/kg/den hliníku po dobu 6 týdnů. Polovině zvířat podávali kurkumin a poté testovali jejich schopnosti pomocí behaviorálních testů, po zabití zvířat na konci experimentu provedli i biochemická a histologická vyšetření. Kurkumin prokazatelně bránil vzniku poruch paměti a chování, oxidativnímu poškození mozku a nahromadění hliníku v mozku. Podobné účinky kurkuminu pozorovali i v mnoha dalších laboratořích, jak o tom svědčí na 5.000 publikací uváděných na PubMed .[8]

 

Zdroje křemíku k prevenci neurotoxicity hliníku
(z knihy Přemůžeme autizmus?, 2. vydání)

obálka knihy Přemůžeme autizmus?    Rodiče se často ptají, jak mají dodávat křemičitany (H2SiO3) v případě podezření na intoxikaci dítěte hliníkem ze stravy, třeba i z umělé kojenecké výživy. Uvádím proto seznam minerálních vod a potravin, které obsahují velké množství křemičitanů.

    Jaké jsou u nás dostupné minerální vody s vysokým obsahem křemičitanů? Jsou to zejména kyselky, například Magnesia, Mattoni, Rudolfův pramen, Vratislavická kyselka, Aqua Maria, Excelsior (z Mariánských Lázní).

    Potraviny s vysokým obsahem křemíku: celozrnné výrobky, cibule, dýně, ječmen, kořenová zelenina – karotka, celer, červená řepa, mandle, okurky, ovesné vločky, ovoce – jahody, třešně, jablka, pomeranče, rozinky, rýže, syrové zelí, vepřová játra.

 

Zdroje

[1]  Domingo JL, Gomez M, Colomina MT: „Oral silicon supplementation: an effective therapy for preventing oral aluminum absorption and retention in mammals“, Nutr Rev, 2011, 69(1):41–51

[2]  Yokel RA: „Aluminum in Food – The Nature and Contribution of Food Additives“, kapitola z knihy:
Yehia El-Samragy: „Food Additive“, InTech, 2012, http://www.intechopen.com/articles/show/title/aluminum-in-food-the-nature-and-contribution-of-food-additives

[3]  Exley C: „Aluminum and medicine“, kapitola z knihy:
Merce A: „In Molecular and Supramolecular Bioinorganic Chemistry“, Nova Science Publishers, 2008, str. 1–24

[4]  Yokel RA: „Aluminum“, kapitola z knihy:
Caballero B: „Encyclopedia of Human Nutrition“, 3. vydání, svazek 1, Academic Press, Waltham, 2013, str. 57–63

[5]  Kvasničková A: „Křemík v potravinách“, 2003, http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=13515&ids=419

[6]  Sethi P, Jyoti A, Hussain E, Sharma D: „Curcumin attenuates aluminium– induced functional neurotoxicity in rats“, Pharmacol Biochem Behav, 2009, 93:31–39

[7]  Kumar A, Dogra S, Prakash A: „Protective effect of curcumin (Curcuma longa), against aluminium toxicity: possible behavioral and biochemical alterations in rats“, Behav Brain Res, 2009, 205(2):384–390

[8]  Sood PK, Nahar U, Nehru B: „Stress proteins and glial cell functions during chronic aluminium exposures: protective role of curcumin“, Neurochem Res, 2012, 37: 639–646