Bojoval proti pravým neštovicím a změnil svět k lepšímu. Donald Henderson zemřel
[...]
„Rozhodnutí o zahájení eradikačního programu, od jehož přijetí letos uběhlo přesně 50 let, vedlo k jednomu z největších úspěchů moderní epidemiologie. Práce byla zaměřena hlavně na zvýšení proočkovanosti a vyhledávání ohnisek onemocnění na územích Afriky a Asie, kde se virus endemicky ještě vyskytoval a hrozil tak dalším šířením,“ vysvětluje imunolog Michal Křupka, který působí na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Pravé neštovice byly na rozdíl od mnoha jiných infekčních chorob pouze lidským virem, který nepřenášela zvířata. Mohly být šířeny jen osobním kontaktem s infikovaným člověkem. Navíc měly krátkou inkubační dobu v řádu dní a typické příznaky v podobě lézí, a tak bylo snadné je správně identifikovat. To všechno byly důvody, proč se domnívat, že eradikace pravých neštovic je možná. Jenže se Hendersenův tým musel potýkat s mnoha vážnými problémy. Počty případů pravých neštovic byly v rozvojových zemích silně podhodnoceny a nemocných bylo ve skutečnosti mnohem víc, než úřady odhadovaly. Vakcíny, které byly v počátečních fázích programu k dispozici, nesplňovaly potřebné standardy. „Když Sověti poslali špatné vakcíny, jel do Moskvy a osobně je s tím konfrontoval,“ vzpomínal na svého spolupracovníka William Foege, v současnosti poradce Bill and Melinda Gates Foundation, pro deník New York Times. Donald Henderson podle něj v sobě spojoval odhodlání, houževnatost a schopnost politicky vyjednávat a díky tomu dovedl kampaň ke zdárnému konci.
Více na stránce Zdravotnický deník.