Jak jsem mluvila s politiky o očkování

    [...]

    Jsem jedna z maminek, jejíž děti měly po očkování určité problémy, a právě to mě přivedlo k zájmu o téma očkování a jeho možných nežádoucích účinků. Zároveň jsem jedna z mnoha dalších rodičů, kteří nesedí s rukama v klíně a nečekají, co jednání našich zákonodárců přinese. Osobně jsme hovořili a hovoříme s poslanci i senátory, po dobu projednávání této novely jsme se setkali s drtivou většinou poslanců, sama jsem mluvila s více než třiceti z nich. Při předchozím projednávání novely (tedy než šla do Senátu) jsme za období leden až květen 2015 navštívili sto padesát jedna poslanců; s některými jsme jednali opakovaně, celkově se tedy jednalo o dvě stě osmdesát dva schůzek. A to zde zmiňuji pouze jednání, o kterých vím. Nezřídka se nám stalo, že nám poslanci řekli, že už za nimi bylo více rodičů – rodičů, o kterých my nevíme. Vždy nás to velmi potěšilo a nabilo energií.

    [...]

    Z námi navštívených sto jednapadesáti poslanců se cca sto vyjádřilo v tom smyslu, že nastavené represe jsou nesmyslné. Přesto pozměňovací návrhy, které by tyto represe zmírnily či odstranily, podpořila nakonec pouhá dvacítka z nich. Dovolím si citovat jednoho nejmenovaného pana poslance, který mi řekl: „Víte, je bohužel kolikrát lepší hlasovat špatně se svojí stranou, než dobře proti ní …“ Toto je pro mě nepřijatelné. Neporušují tím náhodou svůj slib, že budou svůj mandát vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí?

    Více na stránce Vitalia.cz.