Praktickému lékaři zákon nestanovuje a ani nemůže stanovovat povinnost dítě očkovat. Lékař má pouze povinnost vás seznámit s přínosy a riziky každého navrhovaného úkonu /výkonu, tedy i očkování. Tuto povinnost mu stanovuje  mezinárodní Úmluva o biomedicíně i naše zákony.

            Jen na vás, jako na pacientovi, či jako na zástupci dítěte,  jak se rozhodnete. Dítě je klientem lékaře a ten je placen prostřednictvím zdravotní pojišťovny, dostává tedy i platby za poskytnuté informace.
            Skutečnost, že nějaký zákon vlastně nařizuje kladné rozhodnutí o  očkování vám, jako zástupci dítěte rozhodně nelze vykládat tak, že něco takového nařizuje lékaři.  Vy máte na rozdíl od lékaře složitější situaci, protože požadavek ze  zákona O veřejném zdraví, který chce údajně lékař sledovat,   může být v rozporu s jinými zákony, např. se zákonem o rodině.

            Od lékaře chtějte v každém případě takové informace, které hovoří o tom, co je nejlepší v možném zájmu dítěte. Chtějte, aby vám podal úplné a pravdivé informace a nic podstatného nezamlčel. Důvodem je to, abyste se pak chybně
nerozhodli s partnerem  v době, kdy zastupujete své dítě,  protože jste obdrželi klamavé informace od lékaře.

            Vy nemáte vůči praktickému lékaři žádné povinnosti, nemáte tedy ani povinnost přesvědčovat lékaře o Vašem rozhodnutí. Pro poctivého lékaře by bylo toto vaše konání (odmítání očkování) nešťastné. Pro nepoctivého lékaře to bude naopak vítaný postup.

            Samozřejmě, že je nutné a oboustranně výhodné sepsat zprávu o tom, jaké informace vám ošetřující lékař poskytl a nechat si je potvrdit. Nesmíte se však nechat vmanipulovat do situace, kdy od vás bude chtít lékař podepsat obecné prohlášení či revers typu "byli jsme seznámeni s přínosy a riziky očkování a odmítáme ho ", protože vy  přece ta konkrétní rizika neznáte. Tedy, lékaři dejte formulář, že chcete písemně konkrétní přínosy i rizika u všech navrhovaných očkování pro dítě, abyste se mohli s partnerem zodpovědně rozhodnout.

            Můžete napsat, že v zájmu dítěte je, aby rozhodně lékař, který bude podávat informace k vakcinaci, učinil tak nezávisle na vašem rozhodnutí právě k  očkování. A  tedy maximálně potvrzujete, že u registrovaného lékaře pro dítě placeného z veřejných prostředků nechcete po obdržených informací aplikovat a pojišťovnou proplatit žádné očkování pro dítě.

            Lékař by vám měl odpovědět i na vaše dotazy. Tedy i na dotaz týkající se ochrany veřejného zdraví. Je možné, že z odborných informací poskytnutých lékařem dovodíte a napíšete lékaři do dokumentace, že požadavek zákonodárce ve skutečnosti tuto ochranu dle informací od lékaře u některých očkování minimálně nesleduje. Je tedy vhodné zeptat lékaře písemně  např.  zda lze přenést tetanus z vašeho dítěte  na jiného člověka. A následně napsat  lékaři k založení do dokumentace jakési vyjádření k poskytnutým informacím, kde zpochybníte nutnost očkování proti tetanu z důvodu ochrany  veřejného zdraví, názor zákonodárce dle vás nevychází z vědeckých poznatků. Stále to ale neznamená, že napíšete přímo, jak očkování v budoucnu odmítáte, je jen správné  potvrdit, jaké konkrétní informace k očkování jste obdrželi a připojit  vaše vyjádření k nim. 

            Nemusíte přitom lékaře nějak více zatěžovat, ze zahraničí je popsán případ, kdy matka dostala informace k očkování pouze na letáku, ale bylo zde konkrétně uvedeno, jaká je pravděpodobnost  po očkování proti dětské obrně, že dítě ochrne (jednalo se o očkování na lžičku). V Čechách byly kdysi k tomuto očkování byly žádány informace o přínosech a rizicích. Dotazovaná lékařka bohužel  napsala písemně jen to, že očkování je obvykle dobře snášeno. Hygiena na to nereagovala. Tedy, v Čechách nesmíte nikdy lékaři obecně potvrdit, že vás o rizicích informoval, protože pak nemáte důkaz, o jakých vás ve skutečnosti  informoval.

            Je lépe předejít situacci, kdy  vám lékař začne tvrdit, že máte povinnost očkovat, což se někdy stává i kvůli počátečnímu přístupu rodičů. Lékař má samozřejmě jednodušší situaci s očkujícími rodiči. Zároveň si je také vědom toho, že neočkované děti ho mohou nakazit - pokud je sám lékař antivax a odmítá se dávat přeočkovávat třeba kvůli vedlejším účinkům.  To má ale za následek, že neočkovaný lékař  může ohrozit novorozence třeba černým kašlem.

            Proto u informací k očkování má lékař poskytnout informace i jak je nutné dítě a pozdější dospělou osobu očkovat, aby třeba jednou nebyly černým kašlem ohroženy novorozené děti vašeho dítěte od rodičů. Dříve, když se proti černému kašli neočkovalo, děti ho prodělali a novorozenci měli po té protilátky od matky. Nyní, bohužel kvůli očkování,  děti po narození protilátky nemají.           

            Lékař by vám měl doporučit vhodné očkovací schéma, i zde ale narazíme na to, že zákonodárce jako vhodné schéma navrhuje (Infanrix Hexa 3+1), přestože je dostatečné schéma 2+1. I toto je tedy vhodné okomentovat ve vyjádření k poskytnutým informacím od lékaře.

            I když je pravda, že řada rodičů se cítí pevně rozhodnuta podstoupit očkování/ či neočkování, nelze jim jako zástupcům dítěte doporučit, aby ulehčili lékaři či zástupcům státu (hygieně) postup a nevyžadovali k očkování dostat  pravdivé  informace.

            Registrovat dítě u lékaře placeného z veřejných prostředků je právem občanů (dospělých i dětí),  ne jejich povinností. Listina základních lidských práv stanovuje stejná práva všem dětem i dospělým. Lékař placený z veřejných prostředků má tedy pouze povinnost informace poskytnout, vy na jejich základě můžete zpochybnit povinnost, kterou stanovuje zákonodárce. Např. proto, že ve všech případech se nebude jednat o očkování z důvodu ochrany veřejného zdraví.

            I přesto, že můžete u lékaře placeného z veřejných prostředků dítě kdykoliv zaregistrovat i odhlásit, nedoporučujeme vyhovět nátlaku lékaře ve smyslu- vy
nechcete očkovat, chcete moc informací, tak ke mě nechoďte. S velkou pravděpodobností půjde o lékaře, který se sám odmítá očkovat. Není pravda, že by měl lékař problémy, pokud skutečně lze dovodit, že jedná se sebevědomým rodičem a přímo nepřesvědčuje lékař k neočkování.  

            Jsou zdokumentovány  případy, kdy lékařka  odmítala poskytnout informace k očkování, poskytovala lživé  informace hygieně a  nikdo ji pokutovat
nechce, byť je informován i ministr (je možné zaslat tyto dokumenty - i vaší lékařce, pokud nám vysvětlí své obavy,  bude tvrdit, že se bojí).