Jak na chřipku a jiné zimní nemoci (Meduňka 12/2017)

10.02.2018 16:18

MUDr. Ludmila Eleková

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

    MUDr. Ludmila ElekováPřichází zima a s ní nemoci: různé virózy, rýmy, kašle, záněty průdušek, angíny apod. Podívejme se na to, jak jim předejít a když už přijdou, jak je správně léčit, abychom si nepoškodili imunitu a nebyli nemocní častěji, než bychom mohli být.

    Původci běžných zimních nemocí jsou převážně různé viry, bakteriálních nemocí je menšina. Dohromady je způsobuje kolem dvou set různých původců. Pravý chřipkový virus je jen jeden z nich. Očkování proti chřipce, jakkoli je mohutně propagované, vám rozhodně nezajistí zdravou zimu. Když se výrobci trefí a očkování u konkrétního jedince zafunguje, pak mu může ušetřit skutečně jen tu pravou chřipku. Tou ale onemocní i v epidemii jen pár procent obyvatel. Proti všem ostatním původcům, kteří způsobují naprostou většinu infekčních nemocí, není toto očkování účinné.

    Očkování proti chřipce může být kontraproduktivní, protože celkově oslabuje imunitu. Když účinkuje podle očekávání, zvýší imunitu proti té nemoci, proti které je namířené, ale výměnou za to vás oslabí proti všemu ostatnímu. To je prokázaný fakt. Studie porovnávající očkování proti chřipce se skutečným placebem ukazují, že očkovaní mají v průměru 5x vyšší celkovou nemocnost v dané sezóně než neočkovaní, dokonce nejsou dokonale chráněni ani proti chřipce. Potkala jsem mnoho lidí, kteří mi řekli, že se už v životě proti chřipce očkovat nebudou, protože tu zimu, kdy to udělali, byli nemocní víc než obvykle. Ani samotná účinnost chřipkových vakcín není nic moc. Sníží relativní riziko asi o 60%, což vypadá docela slušně, ale v absolutních číslech to znamená snížení rizika z cca 3% (riziko, že dostanete chřipku bez očkování) na 1,4% — to je to snížení o 60%. Tolik k této prevenci. Proti jediné nemoci, nejistá, s vedlejšími účinky.

 

Jak se chránit proti infekčním nemocem?

    Celkovým posílením imunity, což chrání i proti chřipce. Zapomeňte na zázračné prostředky, začít se musí základy:

    Strava: čerstvá zelenina denně ke každému jídlu, mléčně kvašená zelenina, dost bílkovin, kvalitní tuky (sádlo, máslo, olivový olej), omezit sacharidy, cukr, zpracované potraviny. Nejíst rafinované oleje, margaríny. Zima má být doba, kdy jíme své tukové zásoby, ne „letní“ potravu (sacharidy).

    Životní styl: chodit ven na vzduch, cvičit, hýbat se, dostatečně spát.

    Nebát se, nenechat se zmasírovat propagandou, nemoc nemusí být vaší realitou.

    Výživové doplňky: vitamín D, dávka klidně až 5000 IU denně, rybí tuk (omega 3), vitamín C 1–3 gramy dlouhodobě, zvýšit při nemoci, probiotika, lze Oscillococcinum 1× týdně jako prevence, při nemoci v blízkém okolí denně.

 

A co když onemocníme?

    Především neházet imunitnímu systému klacky pod nohy. Bohužel, přesně to spousta lidí dělá a podle toho dopadají. Nemoc je třeba vyležet, zejména v prvních dnech, když je vám nejhůř. Není rozumné nemoc hrdinně přecházet a padnout, až když už nemůžete. Právě ti, kdo se cítí být v práci nepostradatelní a nechtějí moc zameškat, by si měli uvědomit, že když svému tělu pomůžou, rychleji se uzdraví, když mu budou škodit, nemoc bude dlouhá a komplikovaná a můžou být nemocní častěji. Takže v součtu zameškají víc dnů, než kdyby si na začátku první nemoci lehli. Rozhodně by se mělo ležet, když je zvýšená teplota nebo se cítíte jednoznačně nemocní. Poslouchejte své tělo.

    Dalším důležitým opatřením je nesrážet zvýšenou teplotu ani horečku! Zvýšená teplota je 37–37,9 °C, horečka od 38 °C výš. Srážení třeba jen mírně zvýšené teploty nebo horečky lehce přes 38 °C je velmi rozšířené. Mnoho lidí jedná podle podmíněného reflexu „teplota — paralen“. Vůbec netuší, co ten lék dělá, že ve skutečnosti nic neléčí, prostě ho vezmou. Bohužel jim k tomu pomáhají reklamy i nepřemýšlející lékaři, kteří každému nemocnému, byť jen s mírně zvýšenou teplotou nebo dokonce i bez ní, řeknou „a vemte si paralen“. Co je na tom špatně?

    Všechno. Horečka má důvod a funkci, vyrábí ji vaše tělo, přesně tak vysokou, jak potřebujete pro boj s konkrétní infekci. Opakuji: tak vysokou, jak potřebujete!

    Horečka vzniká, když se do mozkového termoregulačního centra krví dostanou zánětlivé látky (cytokiny), které produkují imunitní buňky v místě zánětu. Těmto látkám se souhrnně říká pyrogeny (z řeckého pyros = oheň). Jsou pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu, protože horečka zvyšuje účinnost obrany proti infekcím: zrychlí se aktivita imunitního systému, o 1 °C na dvojnásobek. Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta, pyrogenní látky se přestanou produkovat a dostávat se s krví do mozku.

    Je opravdu důležité pochopit, jak horečka vzniká. Je to žádoucí a nutná reakce těla na infekci, která pomáhá nemoc zvládnout. Vytváří ji náš mozek podle toho, jak intenzivně s nemocí bojujeme. Vysoká horečka ukazuje na silný imunitní systém, není známkou závažnosti infekce. Každý medik se učí, že lidé s oslabenou imunitou mohou mít i vážnou nemoc jako např. zápal plic bez horečky! Přesto pak titíž lékaři pacientům doporučují tuto důležitou obrannou reakci potlačit.

    Problém s léky na snižování horečky (antipyretiky) je v jejich mechanismu účinku. Jakmile ho pochopíte, už nikdy je nevezmete do úst. Antipyretika blokují produkci zánětlivých cytokinů, tedy potlačují imunitní reakce! Potlačují obranu organismu proti infekci. Produkce těchto látek poklesne a sníží se jejich přítok do mozku. Mozek tak dostane mylnou informaci, že infekce byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi. Je třeba si to opravdu uvědomit: užití léku proti horečce (aspirin, ibuprofen, paracetamol) způsobí jedině to, že se po dobu účinku léku přestáváte bránit proti infekci, která ve vás stále je, na kterou tyto léky nemají vůbec žádný vliv! Ulevilo se vám jen proto, že jste se přestali bránit, pozastavili imunitní děje. Vyměnili jste pár hodin pohodlí za prodloužení nemoci, zvýšení rizika komplikací i úmrtí. Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen „aby byli brzy zdraví“ a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku. Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v reklamě se říká, jak je skvělé je vzít, druhý den můžete sportovat! Tato reklama ale nelže: jasně říká, že pouze potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená. Potlačení příznaků ≠ léčba!!!

    Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.

    Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci. Je to typické hlavně při užívání paracetamolu. Paracetamolu dává mnoho lékařů i nemocných přednost před aspirinem a ibuprofenem, protože nedráždí zažívací systém. Jenomže na oplátku poškozuje játra a mitochondrie, dokonce i mozek. Při jeho metabolizování v játrech dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI, který je silný volný radikál. Infekce je jednou ze situací, kdy se tělo nachází v oxidativním stresu, paracetamol ho ještě zvýší.

    Paracetamol také zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat, jeho užití je nejčastější příčinou akutního selhání jater v rozvinutých zemích! U některých lidí dochází k vyšší produkci NAPQI (geneticky podmíněná aktivita detoxikačních enzymů fáze I.), což poškodí mitochondrie. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech. Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu.

    Horečka by se neměla srážet, ani když je vysoká přes 39 °C. Člověk bez nějaké opravdu závažné nemoci horečku bez problému zvládne. Jestliže starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39 °C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky. U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám — snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky nad 38,5 °C a poškozování imunity každého dítěte. Kromě toho křeče přicházejí i při nižších teplotách, nesouvisejí primárně s výší horečky. Děti se zdravým silným imunitním systémem mívají vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit. Zvažujte vždy celkový stav dítěte, nikoli pouze výši horečky. Má chuť k jídlu? Hraje si? Nechce být v posteli? Dokonce zlobí? Tak to nebude nic vážného. Leží jak mrtvola při 37,3 °C? O takové dítě si budu dělat větší starosti než o dítě se 40 °C, které pobíhá a nechce ležet.

    K subjektivní úlevě při horečce lze použít fyzikální procedury, např. zábaly. O horečku se rychle postará také dobře vybraný homeopatický lék. Když už nutně potřebujete horečku na chvíli snížit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.

    Při nemoci není chuť k jídlu, respektujte to a zbytečně nejezte, dbejte na příjem tekutin. Velmi dobré je pít vývar nebo jíst polévky. Slepičí polévce se říká židovský penicilín…

    Vitamín C ve vysokých dávkách (do střevní tolerance, tzn. jak začne průjem, mírně ubereme) velmi pomáhá imunitnímu systému.

    Dostatečná hladina vitamínu D je vynikající prevencí zimních infekcí. Jedna japonská studie na školních dětech ukázala, že je efektivnější než očkování proti chřipce (jaké překvapení, že?). Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že lidé s dobrou hladinou vitamínu D prakticky v zimě nemocné nevidím. Ovšem o dobrou hladinu vitamínu D je nutné se postarat suplementací, jinak toho v našich klimatických podmínkách nelze dosáhnout. Lze ho dát i akutně v jednorázové dávce 100.000 IU.

    Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná. V nouzi lze použít i Oscillococcinum nebo Gunaprevac, nebo kombinované homeopatické léky na virozy.

    Další látky podporující imunitu je echinacea, colostrum, graviola, betaglukany atd.

    Všechny ale lépe fungují v organismu dobře živeném.

 

Strach a emoce

    Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.

    Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste to přehlíželi.

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 


    Jen díky dobrovolným příspěvkům čtenářů a posluchačů může Svoboda v očkování přinášet všem lidem bezplatně důležité informace (nejen) o očkování. Pokud si myslíte, že naše práce má hodnotu, a pokud je to ve vašich možnostech, přispějte, prosím, na další chod této stránky. Každá koruna je dobrá a díky za ní!
    Můžete však přiložit ruku k dílu i jiným způsobem.