Neočkované dítě parazituje na ostatních, řekl soud
[...]
Velmi zajímavá je již právní úvaha soudu, že přítomnost neočkovaných dětí ve školkách by představovala diskriminaci dětí očkovaných: „Žalobkyně tímto způsobem parazituje na tom, že ostatní děti zákonnou povinnost podrobit se očkování splnily, a ostatní očkované děti tak diskriminuje.“ Diskriminace je ve svém principu jev, kdy ve společnosti někdo odepře jedinci nějakou významnější možnost, kterou ostatní mají, a to na základě nepřípustného důvodu takového omezení (např. na základě barvy pleti). První logickou otázkou proto je, co může být odepřeno očkovaným dětem umístěným hezky v mateřské školce oproti neočkovaným? No jedině jejich možnost být také neočkovanými dětmi v mateřské školce. O odepření čehokoliv jiného zde rozumně uvažovat opravdu nelze. Kdo jim tuto možnost odpírá? No, jsou to zákony České republiky, případně jsou to i jejich rodiče, kteří je očkovat dali a tím jim odepřeli možnost být neočkovanými. Ony neočkované děti neodepírají nikomu svou existencí samozřejmě vůbec nic. Ty nikoho na jeho možnostech nediskriminují, ani vlastně principiálně nemohou. A do třetice, jaký by zde byl diskriminační důvod? Proč nejsou v ČR očkované děti dětmi neočkovanými? Nu proto, že jejich rodiče splnili svou zákonnou povinnost. To je ale věru odporný a skutečně nepřijatelný důvod diskriminace… Co si o takto smýšlejícím soudu tak asi myslet?
[...]
Osobně mne fascinuje, jak tzv. provax bez skrupulí používá jednou argumenty takové a jednou makové, jak se mu to právě hodí do krámu. To, že to poté přeberou soudy, je už spíše mechanistická záležitost. Jak soud uvedl: „…se zákonnému očkování podrobily, a podstoupily tak riziko možných vedlejších účinků očkování.“ Pokud vím od zástupců Ministerstva zdravotnictví, Národní imunizační komise a České vakcinologické společnosti, jsou rizika očkování tak zanedbatelná a tak malá, že je v podstatě ani nemusíme uvažovat. Pan hlavní hygienik Valenta uvedl v pořadu Utajená data (ČT, 2015), že riziko závažných nežádoucích účinků je jedna k miliónu. Tak zanedbatelné riziko nežádoucích účinků se ale poněkud nehodí, když na druhé straně potřebujeme poukázat na to, jak strašně se sebeobětují děti, které očkování ve veřejném zájmu podstupují. Obraz téměř nulového dobráka zde jaksi nestačí k tomu, abychom očkované děti a jejich rodiče vystavovali jako ukázky altruismu a sebeobětování pro ty druhé.
Více na stránce Vitalia.cz.
