Očkování seniorů: Politika, nebo reálné argumenty?

    [...]

    Pokud probíhaly srovnávací studie, byly z logiky věci postaveny na průkazu non-inferiority konjugované vakcíny proti polysacharidové. Argumentace, že nebyla prokázána superiorita, je založena pouze na faktu, že takto nebyla studie designována, avšak imunologické parametry u většiny srovnatelných sérotypů superiorní jsou. Z hlediska nákladovosti oponenti argumentují zejména dvěma farmakoekonomickými studiemi (Německo a Velká Británie), které však mají k dokonalosti daleko. Obě analýzy jsou sponzorovány výrobcem a je téměř pravidlem, že sponzorovaná farmakoekonomická studie vychází ve prospěch sponzora. Nelze říci, že by docházelo k manipulaci s daty, ale u těchto typů studií významně záleží na nastavení vstupních parametrů. U obou je identický i hlavní autor Y. Jiang. Obě počítají se zásadním předpokladem – účinností polysacharidové vakcíny proti nebakteriemické pneumokokové pneumonii, přestože drtivá většina metaanalýz z randomizovaných studií tento účinek nepotvrdila. Tento výsledek je podložen pouze jednou studií (Maruyama, 2010), která byla provedena za specifických podmínek neodpovídajících normální populaci – „nursing homes“ v Japonsku.

    Dalším argumentem pro nízkou účinnost ve vyšším věku je situace v zemích, kde se polysacharidovou vakcínou intenzivněji očkovalo. Navzdory dlouhodobé vakcinaci polysacharidovou vakcínou u osob 65+ v UK (60+ v Německu) s relativně vysokou proočkovaností (70 % UK, resp. 50 % Německo) nedošlo k nějakému zásadnímu poklesu invazivních pneumokokových onemocnění u dospělých (effectiveness data) a v podstatě až herd efekt používání konjugovaných vakcín u dětí vede k výraznému poklesu těchto onemocnění vyvolaných vakcinačními typy. Není rovněž pravda, jak avizovalo MZ, že by polysacharidová vakcína měla 100% pokrytí. Podle dat NRL SZÚ o invazivních pneumokokových onemocněních v ČR v roce 2014 bylo pokrytí u kategorie 65+ u polysacharidové vakcíny 82,6% a u konjugované 50%. Pokrytí je třeba ale dát do kontextu s účinností vakcín, a to jednak na různé formy onemocnění (u invazivních onemocnění je u obou vakcín, nicméně u polysacharidové vakcíny s věkem klesá, u pneumonie jsou účinnostní data pro konjugovanou vakcínu, u polysacharidové vakcíny však dominantně není předpokládán efekt i z důvodu neúčinnosti na nosičství) a dále délky ochrany. V podobném duchu vyznívá i oponenty zmiňovaná metaanalýza (Moberley 2013 – 25 studií, 127 tis. pacientů). Studie přímo hovoří o doporučení polysacharidové vakcíny k prevenci invazivních onemocnění, ale naopak neposkytuje dostatek důkazů o účinnosti v prevenci pneumonie bez rozdílu vyvolávající příčiny či obecné úmrtnosti.

    Více na stránce Zdravotnictví + medicína.

    K tomu viz článek „5 rokov povinného očkovania proti pneumokokom na Slovensku“.