Proč se v ČR vůbec změnilo očkování z 2+1 na 3+1?

    [...]

    Incidence dávivého kašle u dětí ve věku 1-4 roky a 5-9 let zůstala v 80. letech minulého století v české populaci setrvale na velmi nízké úrovni. Přesto séroprevalence vůči dávivému kašli byla u 2-letých dětí významně nižší než u 1-letých, po aplikaci prvních 3 dávek celobuněčné pertusové vakcíny ve schématu 2+1.

    Sérologické přehledy v letech 1996 a 2001 nepotvrdily přínos schématu 3+1 na séroprevalenci u dětí ve věku 1-4 let. Naopak rychlejší sled podání prvních 3 dávek mohl přispět ke snížení séroprevalence zejména u jednoletých dětí. Navíc celková séroprevalence v roce 2001 byla 76 % u dětí 1-5 let a byla tak významně nižší než 90% séroprevalence v letech 1980-88, při zachování očkování stále stejnou celobuněčnou pertusovou vakcínou (Alditepera). Schéma 2+1 s přídavkem 2 posilujících dávek podaných ve věku 3 a 6 let zajistilo významně vyšší séroprevalenci vůči dávivému kašli v pozdějších letech, než očkování ve schématu 3+1 s jednou posilující dávkou ve věku 5 let. Ve věkové kohortě 15-19letých očkovaných původně ve schématu 2+1 totiž dosahovala 94 % v roce 2001 zatímco u původně očkovaných 3+1 jen 79 % v roce 2012.

    Více na stránce Vakciny.net.