Virus zika, mikrocefalie a co může být její skutečnou příčinou
Ing. Marián Fillo
Začátkem roku se u nás začaly objevovat zprávy[1] o obrovském nárůstu počtu novorozenců s vrozenou mikrocefalií v Brazílii, což bylo přičteno rychle se šířícímu viru zika, kvůli kterému Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětový stav nouze.[2] Věci jsou však o poznání složitější, než by se mohlo na první pohled zdát…
Co je mikrocefalie?
Mikrocefalie je vývojová porucha, zpravidla vrozená, při které má miminko příliš malou hlavu, a tedy i příliš malý mozek. V důsledku toho má pak většinou i nějaké mentální postižení či neurologické poruchy. Jako příčiny mikrocefalie se uvádějí:[3]
- kraniosynostóza (předčasný srůst lebečních kostí, takže mozek nemá kam růst),[4]
- abnormality v chromozomech (poruchy v DNA), např. Downův syndrom,
- nedostatečný přísun kyslíku do mozku plodu během nitroděložního vývoje,
- některé nákazy během těhotenství: toxoplazmóza, cytomegalovirus (CMV), zarděnky (rubeola), plané neštovice (varicella), syfilis, lidský virus nedostatečné imunity (HIV),
- drogy, alkohol, ozáření, některé chemikálie a těžké kovy (např. rtuť nebo arsen),[5]
- vážná podvýživa,
- nezvládnutá fenylketonurie (neschopnost zpracovat aminokyselinu fenylalanin) u matky.
Mikrocefalie není něco vysloveně nevídané, ale vyskytuje se v určité míře prakticky v každé zemi. Slovensko vykazuje 3–8 případů mikrocefalie (při zhruba 50.000 porodech) ročně.[6] V USA bývá ročně kolem 2.500 mikrocefalií na zhruba 4 miliony narozených dětí.[7]
Ani Brazílie není výjimkou a před rokem 2015 vykazovala kolem 150 mikrocefalií ročně.[8] Nedávno zveřejněná studie, ve které výzkumníci prozkoumali staré zdravotní záznamy z brazilských porodnic, však ukázala, že to je silně podhodnocené číslo, čili před rokem 2015 byl hlášen jen zlomek skutečného počtu mikrocefalií.[9] Jelikož v Brazílii se rodí ročně zhruba 3 miliony dětí (tři čtvrtiny z porodnosti USA), i ve srovnání s USA je 150 mikrocefalií ročně neuvěřitelně nízké číslo. Navíc k 2.II.2016 bylo z 1.113 zkoumaných podezření na mikrocefalii jen 404 potvrzených a 709 bylo zamítnuto (předčasně narozené děti, děti s nízkou porodní váhou).[10]
Dá se tedy říci, že to v té Brazílii není ani zdaleka tak horké, jak se to zprvu jevilo. Přesto však zmínění vědci potvrdili i nárůst (ačkoli ne tak strmý) případů závažné mikrocefalie počínaje říjnem či listopadem 2015.
Virus zika
Virus zika je znám již od roku 1947,[11] kdy byl zjištěn u opic v Ugandě. První nákaza u člověka byla zaznamenána v roce 1952 také v Ugandě.[12] Mezitím se rozšířil po Africe, Asii a Mikronésii, kde na ostrově Yap způsobil v roce 2007 epidemii[13] tak mírnou, že kvůli této nemoci nikdo nezemřel a nikdo nepotřeboval nemocniční péči. Přitom se nakazilo až 73% obyvatel ostrova.
Virus zika přenáší hlavně komár Aedes aegypti. Tentýž komár šíří i původce dalších nemocí — horečky dengue, čikunguňa a žluté zimnice.[14] Kromě toho přenášejí virus zika i komáři Aedes albopictus a další druhy rodu Aedes. Jsou to tropičtí a subtropičtí komáři, takže v našich končinách se vyskytují jen velmi výjimečně, v Jižní Evropě se však již zabydleli.[15] Mimo nich byl virus zika zjištěn i u komárů Mansonia uniformis, Anopheles coustani a Culex perfuscus, není však zatím prokázáno, zda ho dokážou i úspěšně šířit.[16]
Zhruba 80% lidí, nakažených virem zika, nemá žádné příznaky nemoci. Zbytek má horečku, vyrážky, zánět spojivek a/nebo bolesti kloubů a hlavy. Nemoc trvá nanejvýš týden.[17] Je to tedy o něco slabší než běžná chřipka (myslím opravdovou chřipku, ne nachlazení). A co je nejdůležitější: nikdy před rokem 2015 nebyla zaznamenána ani mikrocefalie, ani žádná jiná neurologická porucha, způsobená virem zika — za celých 68 let, co je tento virus známý.
V sobotu 6.II.2016 to korunoval kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prohlášením, že v jeho zemi je nejméně 25.600 nakažených virem zika, z toho 3.177 těhotných žen, ale ani stopy po mikrocefalii.[18] To činí z viru zika tu nejméně pravděpodobnou příčinu mikrocefalie ze všech myslitelných příčin.
Co když ne virus zika?
Málokdo ví, že Brazílie je světově největším spotřebitelem pesticidů (herbicidů, insekticidů a fungicidů). Např. za rok 2013 Brazílie spotřebovala o třetinu více pesticidů než světová dvojka USA. Přitom se v Brazílii stále používají i takové pesticidy, které již jinde z bezpečnostních důvodů byly zakázané.[19] Na pesticidy jako možnou příčinu mikrocefalie poukazují skupiny argentinských a brazilských lékařů PCST[20] resp. Abrasco.[21] Obě shodně podezřívají insekticid pyriproxyfen, který se v roce 2014 začal přidávat do nádrží s vodou[22] — oblíbených-to líhní komárů, — aby poškozoval larvy a znemožňoval tak množení komárů.[23] To se ale dá mnohem bezpečněji dosáhnout tím, že se do těchto nádrží dají ryby, pro které jsou komáří larvy krmivem. Osvědčilo se to v jiné latinskoamerické zemi — Salvadoru.[24] Pyriproxifen působí jako „dětský“ hormon, který nedovolí larvám dospět, takže souvislost se zaostalým vývinem mozku u mikrocefalie je zřejmá.
PCST také poukazuje na chudobu a podvýživu jako na významný činitel, zvyšující výskyt vrozených vad, a to hlavně na převážně venkovském a chudém severovýchodě Brazílie.
Někteří ekologové podezřívali ze způsobování mikrocefalie geneticky modifikované (GM) komáry, které v Brazílii vypouští britská firma Oxitec.[25] Má jít pouze o komáří samce, kteří jsou upraveni tak, aby jejich potomstvo nebylo životaschopné. Háček je v tom, že pokud jsou larvy takových komárů v prostředí, kde je dostatek antibiotika tetracyklin, životaschopné budou.[26] A to je zřejmě i případ Brazílie, kde se ve velkém chová skot na americké hamburgery a antibiotiky se v krmivu pro tento dobytek opravdu nešetří. Kolem GM komárů v Brazílii je ještě mnoho otázek, které nebyly zodpovězeny, např. ani to, zda skutečně snižují výskyt horečky dengue, což byl hlavní důvod jejich nasazení.[27] Není známo ani to, jak konkrétně by GM komáři mohly způsobit mikrocefalii, takže tato teorie je málo pravděpodobná.
Z přenosných nemocí, které mohou způsobit mikrocefalii, se v Brazílii ve zvýšené míře vyskytuje toxoplazmóza[28] i CMV.[29] Zvýšil se však za uplynulý rok nějak výrazně počet onemocnění na tyto dvě nemoci, aby se to projevilo citelným nárůstem mikrocefalií? Nevypadá to tak. Zarděnky jsou v Brazílii již téměř vyhubeny, ale na severovýchodě Brazílie, tedy právě tam, kde je nejvíce případů mikrocefalie, byla nedávno (2013–2015) epidemie spalniček.[30] Odpovědí bylo hromadné očkování, především dětí do 5 let, ale i dospělých, kteří ještě nebyli očkováni a spalničky ani neprodělali. Očkovalo se vakcínou, která obsahuje sice oslabené, ale stále funkční viry spalniček, příušnic a zarděnek (angl. Measles, Mumps, Rubella = MMR). MMR vakcína se proto ze zřejmých důvodů nesmí podávat těhotným a doporučuje se neotěhotnět alespoň měsíc po očkování touto vakcínou („Ženám, které plánují těhotenství, by se mělo doporučit oddálení otěhotnění o 1 měsíc po očkování.“).[31] Kolik však bylo očkovaných dívek a žen, které možná ještě nevěděli že jsou těhotné (první týdny po početí), nebo otěhotněly příliš brzy po očkování? Ale i kdyby žádná nebyla, tak pokud bylo očkováno dítě těhotné ženy, mohlo jí nakazit virem z této vakcíny.[32]
Na přelomu let 2014 a 2015 bylo v Brazílii zavedeno plošné přeočkování těhotných žen ve 27. až 36. týdnu těhotenství proti záškrtu, tetanu a černému kašli (TdaP).[33] Přestože obdobné pokusy v USA či Velké Británii prý neprokázaly zvýšené riziko pro matku a dítě,[34] v Brazílii může mít totéž očkování mnohem horší dopady, a to z několika důvodů. V Brazílii se používají vakcíny, vyráběné místním závodem Instituto Butantan v licenci od firmy GlaxoSmithKline.[35] Je to tedy brazilská verze vakcíny Boostrix. Pokud se v rámci úspory nákladů brazilské vakcíny balí do více-dávkových ampulí (vakcína pro 10 či 50 lidí v jedné ampuli), budou zřejmě konzervované thiomersalem, což je sloučenina rtuti, a ta podle WHO způsobuje mikrocefalii. Evropské Boostrixy jsou každopádně v jedno-dávkovém balení, a tedy bez konzervantu. Také je možné, že technologie výroby a kontrola kvality v Brazílii nebude až tak pokročilá, čili brazilský Boostrix nebude až tak čistý jako evropský a obsahuje navíc nějaké významné kontaminace.
Ale i kdyby ne, je možné, že postižené brazilské ženy mají zvýšenou genetickou náchylnost na poškození očkováním. To by se dalo ověřit statistikou potvrzených mikrocefalií podle rasy, resp. etnické skupiny. Pokud v ní bude mít nějaká rasa či etnická skupina výrazně vyšší zastoupení, než by odpovídalo podílu na počtu narozených dětí, poukazovalo by to na genetické faktory.
Jisté je, že ve vědecké literatuře byl popsán případ mikrocefalie, způsobené očkováním proti záškrtu, tetanu a černému kašli.[36] Taky je známo, že mikrocefalii může u dětí s nedostatečně funkčními ledvinami způsobovat i hliník,[37] a toho je v Boostrixu hojné množství. Protože v životním prostředí Brazílie je patrně víc jedovatých chemikálií, mohou být ledviny (jakožto detoxikační orgán) brazilských novorozeňat podstatně víc zatížené než v USA nebo Evropě.
Bylo by však chybou myslet si, že je třeba najít jednu jedinou příčinu. Naopak: je velmi pravděpodobné, že příčin bude více a zvýšený výskyt mikrocefalie v Brazílii je výslednicí několika vlivů. Nejpravděpodobnějším viníkem však — logicky vzato — bude to, co se krátce před začátkem této epidemie v Brazílii prudce změnilo a v Kolumbii ne: insekticid ve vodních zdrojích, hromadné očkování MMR vakcínou po epidemii spalniček a/nebo očkování těhotných žen TdaP vakcínou.
Více k viru zika a možným příčinám mikrocefalie najdete na adrese:
www.slobodaVockovani.sk/clanky/temy/zika
Zdroje
[1] https://www.rozhlas.cz/zpravy/amerika/_zprava/virem-zika-uz-se-v-brazilii-nakazilo-15-milionu-lidi-pry-narusuje-vyvoj-mozku--1568113
[2] https://tn.nova.cz/clanek/virus-zika-je-globalni-hrozba-who-vyhlasila-stav-nouze.html
[3] https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/microcephaly/basics/causes/con-20034823
[4] https://www.kraniosynostoza.cz/
[5] https://www.who.int/emergencies/zika-virus/microcephaly/en/
[6] https://www.nczisk.sk/Documents/publikacie/2012/zs_1303.pdf
https://data.nczisk.sk/publikacie/zs1203.pdf
[7] https://www.sfgate.com/news/medical/article/Brazil-270-of-4-120-suspected-microcephaly-cases-6787928.php
[8] https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/virus-zika-skutecna-hrozba-nebo-prehnana-obava_372335.html
[9] https://www.slobodavockovani.sk/news/pripady-mikrocefalie-v-brazilii-su-starsie-nez-epidemia-virusu-zika-ukazala-studia/
[10] https://portalsaude.saude.gov.br/index.php/cidadao/principal/agencia-saude/22032-saude-investiga-3-670-casos-suspeitos-de-microcefalia-no-pais
[11] https://en.wikipedia.org/wiki/Zika_virus#History
[12] https://www.who.int/mediacentre/factsheets/zika/en/
[13] Duffy MR1, Chen TH, Hancock WT, Powers AM, Kool JL, Lanciotti RS, Pretrick M, Marfel M, Holzbauer S, Dubray C, Guillaumot L, Griggs A, Bel M, Lambert AJ, Laven J, Kosoy O, Panella A, Biggerstaff BJ, Fischer M, Hayes EB: „Zika virus outbreak on Yap Island, Federated States of Micronesia“, NEJM, 2009, 360(24):2536–2543
[14] https://www.cdc.gov/chikungunya/resources/vector-control.html
[15] https://en.wikipedia.org/wiki/Aedes
[16] Ayres CFJ: „Identification of Zika virus vectors and implications for control“, Lancet Infect Dis, 4.II.2016
[17] https://www.cdc.gov/zika/symptoms/index.html
[18] https://www.nytimes.com/aponline/2016/02/06/world/americas/ap-zika-virus.html
[19] https://www.reuters.com/investigates/special-report/brazil-pesticides/
[20] „Report from Physicians in the Crop-Sprayed Towns regarding Dengue-Zika, microcephaly, and mass-spraying with chemical poisons“, 2016, Physicians in the Crop-Sprayed Towns,
https://www.reduas.com.ar/wp-content/plugins/download-monitor/download.php?id=109
[21] https://www.abrasco.org.br/site/2016/02/nota-tecnica-sobre-microcefalia-e-doencas-vetoriais-relacionadas-ao-aedes-aegypti-os-perigos-das-abordagens-com-larvicidas-e-nebulizacoes-quimicas-fumace/
[22] Abad-Franch F, Zamora-Perea E, Ferraz G, Padilla-Torres SD, Luz SL: „Mosquito-disseminated pyriproxyfen yields high breeding-site coverage and boosts juvenile mosquito mortality at the neighborhood scale“, PLoS Negl Trop Dis, 2015, 9(4):e0003702
[23] https://www.slobodavockovani.sk/news/argentinski-a-brazilski-lekari-podozrievaju-insekticid-proti-komarom-ako-pricinu-mikrocefalie/
[24] https://www.bbc.com/news/world-latin-america-35529348
[25] https://orgo-net.blogspot.sk/2016/01/epicentrum-sireni-viru-zika-je-ve.html
[26] https://www.oxitec.com/health/florida-keys-project/
[27] https://www.arbiternews.com/2014/04/17/gm-mosquitoes-to-protect-world-cup-from-dengue/
[28] Dubey JP, Lago EG, Gennari SM, Su C, Jones JL: „Toxoplasmosis in humans and animals in Brazil: high prevalence, high burden of disease, and epidemiology“, Parasitology, 2012, 139(11):1375–1424
[29] Almeida LN, Azevedo RS, Amaku M, Massad E: „Cytomegalovirus seroepidemiology in an urban community of São Paulo, Brazil“, Rev Saude Publica, 2001, 35(2):124–129
[30] https://exodus.ie/HealthNewsDetail.aspx?reportId=72023
[31] https://www.olecich.cz/modules/medication/download.php?file=SPC80462.pdf&type=spc&as=priorix-inj-strikacka-spc
[32] https://www.slobodavockovani.sk/news/studie-ukazuju-ze-ockovani-jedinci-siria-choroby-mali-by-byt-nedavno-ockovani-v-karantene-aby-sa-predislo-epidemiam/
[33] https://www.blog.saude.gov.br/34736-ministerio-da-saude-disponibiliza-no-sus-vacina-contra-coqueluche-para-gestantes.html
[34] Munoz FM, Bond NH, Maccato M, Pinell P, Hammill HA, Swamy GK, Walter EB, Jackson LA, Englund JA, Edwards MS, Healy CM, Petrie CR, Ferreira J, Goll JB, Baker CJ: „Safety and immunogenicity of tetanus diphtheria and acellular pertussis (Tdap) immunization during pregnancy in mothers and infants: a randomized clinical trial“, JAMA, 2014, 311(17):1760–1769
[35] https://www.butantan.gov.br/producao/vacinas/Paginas/default.aspx
[36] Gowda VK, Vignesh S, Madivala BV, Mamatha, Kumar P, Ramaswamy P, Gowda SH: „Atypical vanishing white matter disease with microcephaly and hepatosplenomegaly provoked after diphtheria pertussis tetanus vaccination“, Journal of Pediatric Neurology, 2014, 12(3):167–170
[37] Santos F, Massie MD, Chan JC: „Risk factors in aluminum toxicity in children with chronic renal failure“, Nephron, 1986, 42(3):189–195
